Jdi na obsah Jdi na menu
 


Koloseum v Římě Uprostřed údolí mezi Palatinem, Caeliem a Esquilinem, kde se rozkládalo umělé jezero Nerova Domu Aurea, jako nejvýznamnější z antických římských památek zvedá se gigantické stavební těleso Kolossea, nazývané tak až od středověku podle gigantické sochy Neronovy, správně amfiteátr Flávio. O jeho rozměrech hovoří čísla: po vnějším obvodu má výšku téměř 50 m, osy elipsy jsou 188 a 156 metrů dlouhé; zpracováno bylo více než 100 000 m3 travertinu a 300 tun železa na svorky, které drží bloky pohromadě. Vedle amfiteátru se tyčil Neronův kolos, gigantická, přes 35 m vysoká socha ze zlaceného bronzu, dílo Řeka Kainodora, představující císaře jako boha Slunce. Stavba, konstruovaná flávijskými císaři, byla započata Vespasianem krátce po 70. roce po Kr., otevřena pak byla za Tita roku 80 řadou ceremonií a představení, trvajících sto dní, při nichž bylo usmrceno na 5000 dravých zvířat. Ze čtyř stran současně stavěná budova má tři patra, nesená 80 oblouky na pilířích. Pilíře jsou zdobeny předsazenými polosloupy, dórskými v prvním patře, iónskými ve druhém a korintskými ve třetím. Nad nimi ve funkci čtvrtého podlaží se tyčí atika, ozdobená určitým typem korintských sloupů, mezi nimiž se střídají obdélníková okna s volným prostorem, vyplněným kdysi zlacenými bronzovými štíty. Oblouky v přízemí byly číslovány a tak dovolovaly vchod do určitých řad na dvojitý ochoz, z něhož se přímo nebo vnitřní chodbou vstupovalo na schodiště, která 160 průchody - vomitorii - ústila do řad sedadel, nesených arkádami nebo opěrnými oblouky. Do tří pořadí rozdělené řady sedadel končily řadou lóží, vytvářejících čtvrté pořadí míst k stání s dřevěnými stupni. Každý ze sektorů sedadel byl vyhrazen zvláštní skupině obyvatelstva s volným vstupem, přičemž bylo přísně dbáno, aby ve vyhrazeném sektoru zaujali svá místa jen k tomu oprávnění diváci. Čím výše byla sedadla, tím menší byla důležitost občana. Na koncích dvou os tohoto komplexu se nacházely čtyři čestné vchody, které nebyly číslovány, protože byly určeny pro nejdůležitější osobnosti rady, magistráty, členy náboženských úřadů a Vestálky. Nejdůležitější byl vchod severní, kterému předcházelo malé podloubí, navazující na chodbu zdobenou štuky, kterou se vcházelo na císařskou tribunu. S místy k stání měl amfiteátr kapacitu přibližně 70 000 osob, přihlížejících zápasům gladiátorů - munera - nebo štvanicím na zvěř - venationes, jakož i krátkým představením, předváděným mezi velkými bitvami nebo o přestávkách, která ale většinou byla rovněž krvavá. Před nemilosrdným sluncem byli diváci chráněni plachtou - velariem, ukotvenou na 240 sloupech, připevněných po vnějším obvodu stavby a vyčnívajících nad římsu. Sluneční plachtou manipuloval k tomu odvelený oddíl námořníků, příslušných k válečné flotile v Miseniu v Neapolském zálivu. Při představeních byla kolem arény napjata robustní kovová síť, nesená sloupy, zakončenými sloními kly, které nahoře byly opatřeny ještě otočnými válečky, bránícími dravcům v zachycení, když by se pokusili síť přeskočit. K dodatečné ochraně diváků sloužily četné oblouky ve výklencích pódia u paty řad sedadel. Poslední známé představení se konalo r. 523 za gótského krále Theodericha. Bylo omezeno jen na štvanice zvěře, neboť souboje gladiátorů byly zrušeny již krátce po roce 438, čtyři desetiletí před zánikem Říše římské. Toto představení bylo téměř s jistotou naprosto posledním v nepřetržité řadě, zahrnující období téměř čtyř a půl století. Uvnitř Kolossea nalézala se 76 x 46 m velká aréna s dřevěnou podlahou, pokrytou pískem. Pod arénou se rozkládá komplex prostorů, vybudovaných patrně za Domitiana, když už se v amfiteátru nepořádaly námořní bitvy - naumachia (dříve bylo možno arénu v Koloseu během krátké chvíle zaplavit vodou). V těchto podzemních kobkách se připravovalo vše, co bylo ke hrám zapotřebí. Především při štvanicích bylo obvyklé zhotovování působivých kulis, dokonce i umělých kopců, lesíků a jezírek. Zcela zvláštní pozornost byla věnována konstruování scénických aparátů a mechanizmů, které díky vynalézavým řešením byly schopny dopravit do arény v daném okamžiku a často současně scénické obrazy, součásti výbavy, lidi a zvířata. K pohybu kulis a rekvizit se používaly nakloněné roviny a stroje, otáčející se v závěsech a poháněné protizávažím. Pro dopravu lidí a zvířat byly sestrojeny skutečné "výtahy", pohybující se rovněž působením protizávaží. Dravci byli vyháněni z "čekáren" do chodeb, odkud vstupovali do klecí, nacházejících ve vlastních, k tomu určených kobkách. Kromě toho pracoval vždy jedním nebo více lidmi obsluhovaný mechanizmus, dopravující klec do vyšší úrovně. Zde se klec otevřela a zvířata vstupovala na lávku, spojenou s rampou, vedoucí k průlezu v podlaze arény. Když se víko tohoto průlezu zvedlo, dravci vstoupili do představení v aréně. Je známo, že tímto systémem bylo při jisté příležitosti dopraveno do arény současně sto lvů. Gladiátoři mohli do arény vstupovat podzemní chodbou přímo z jejich "hlavních kasáren", nacházejících se u Kolossea. Tato budova je skvostem celé naší planetylidé kteř Coloseum stavěli museli být geniální a vše museli umět spočítat na milimetry, aby se jim takováto stavba povedla postavit
 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

gfgfgf

(mnmnt, 28. 5. 2008 17:21)

jo jo

mmm

(keks, 10. 1. 2008 12:51)

Je to tady na picu woooooow